Nieuport 17C
Letové videoukázky ve formátu WMV
Let
s motorem Saito 45S
(7,2 ccm) - 2,6 MB
Start
a let s
motorem SY FS 52AR (8,5 ccm) - 2,8 MB
Konečně je tady a létá. Polomaketa slavné francouzské stíhačky ve francouzském markingu tak, jak s ní létalo největší spojenecké eso I. světové války René Fonck v eskadrile 3 Les Cigognes (Čápi).
Albert
Deullin se svým Nieuportem 17C
(v některých pramenech se mylně u této fotografie uvádí René Fonck)
Model byl postaven na základě plánku z francouského modelářského časopisu RCM z počátku 90. let; původní plán byl pouze zvětšen o 5% z důvodu silnějšího motoru.
Model má rozpětí 1470 mm a hmotnost cca. 2700 g, zprvu jej poháněl
několik let čtyřtaktní motor Saito 45S (objem 7,2 ccm) s vrtulí Master
Airscrew Scimitar 12/6.
Motor byl dostatečně silný, aby model letěl vodorovně na čtvrt
plynu, dokonce i při letu na zádech zaručoval
mírné stoupání, což je vzhledem k
použitému klenutému profilu známka
dostatečné síly. Po několika letech začal Saito zlobit, a
tak jsem jej na podzim 2006 nahradil čínským motorem SY
FS 52AR o objemu 8,5 ccm. Motor má prozatím
naběháno asi jen 3 nebo 4 hodiny, zatím se jeví
jako spolehlivý, ale ještě možná stále
poněkud těsný. Pohání vrtuli MASTER 12x5. S
větší vrtulí nešel rozumně seřídit.
Přestože papírově tomu tak není, Saito - pokud dobře
fungoval - se zdál mít jasnější zvuk a
razantnější výkon, Model je určen k
pohodovému polétání, je samozřejmě schopen
zaletět přemet nebo výkrut, ale musí se na to
trošku rozjet, dokonce je schopen i stoupavého letu na
zádech (ale to předloha určitě nebyla); efektní jsou
pomalé nízké průlety s mírně
pokašlávajícím motorem nebo
mezipřistání. Zvuk motoru dodává polomaketě
značnou dávku realismu. Saito i dnes SY běhal/běhá
spolehlivě jak ve velmi nízkých otáčkách
tak i v přechodech na běžné palivo s ricinovým olejem z
obchodu (80:20).
Trup se stavěl klasickou příhradovou konstrukcí a na falešné přepážky
se polepil balsou 1,5 mm.
Model je ovládán pěti servy: dvě serva Heim H-25 MBP v
křídlech na křidélka a dále standardními
servy ostatní funkce (VOP HS 300, plouvoucí směrovka HS
303 a starší servo Prafa na plynu).
Přijímačové zdroje 800 mAh; model byl
zalétán s přijímačem Jeti Rex 4 Plus a nyní
je testován přijímač Hitec Micro 555 s dvojím
směšováním. Ten se však neosvědčil, a tak
létám s klasickým osmikanálem Hitec.
Konstrukce je takřka celá celobalsová, kromě
kovových částí, motorové přepážky,
nosníků, na nichž je připevněn baldachýn (tvrzený
hliník 2 mm) s překližkovým ložem pro horní
křídlo, a hlavního nosníku dolního
křídla (2 nosníky 3x6 mm).
Celá kostra pak nějakou dobu nahrubo vypadala takto:
Motor Saito 45S je kapotovaný pod laminátovým
krytem. Dostupnost ovládacích prvků je zajištěna
prodloužením jehly karburátoru (součást kompletu
motoru) a ručním ovládáním sytiče
pomocí táhla (též součást kompletu motoru,
ale musel jsem vyrobit delší táhlo).
Žhavení je externí (Q model) a zapíná se
nasunutím banánku na boku trupu těsně za krytem vlevo
dole. Na obrázku je ještě vidět hadička odvodu
přebytečného oleje z klikové skříně,
palivová hadička s filtrem a výfuk, který tak
akorát těsně ústí na boku krytu.
Výškovka a směrovka jsou poháněny ocelovými lanky
|
|
|
|
Obtisky zhotovuji tiskem z počítače na inkoustové
tiskárně na speciální samolepící
transparentní fólii pro inkoustové
tiskárny. Potom vytištěné objekty přetřu
zředěným nitrolakem a po uschnutí vystříhnu a
aplikuji. Obdobně lze dělat obtisky tiskem na samolepící
paírovou fólii, impregnovat a aplikovat. Musíme si
přitom být vědomi toho, že bílá barva se netiskne,
takže pokud ji tam chceme mít, přilepíme celý
obtisk na tenkou potahovou bílou fólii (Solarfilm) a pak
celé přižehlíme.
Koho by zajímala dokumentace, může si stáhnout PDF soubor s popisem skutečného letadla a stavebnice, vyráběné na Filipínách.
Toto
je fotografie z loňského srpna (2006)...
... letos (2007) jsem s modelem zalétl
jednou
jen na jaře... bohužel včera (24. srpna 2007) jsem jej opět
vytáhl a nezkontroloval pořádně všechny
pohybující se součásti. Uvolněné
křidélko bylo příčinou velmi
zvláštního chování za letu. Bohužel
jsem to neviděl, takže nakonec byla havárie a poměrně dost
velké poškození (zlomené dolní
křídlo), vylámané vzpěry, zničený
baldachýn, sem tam další drobná
poničení... a taky vytržený podvozek. Prostě velká
zkáza, která je opravitelná (dal jsem do
pořádku již jinačejší průšvihy), ale jen
chtít... a mně se nějak nechce... snad to časem přijde, protože
tenhle model jsem měl strašně rád.
Další stránky:
Nieuport - po
rekonstrukci 2013