Letecké modely
Nieuport 17C -
létání v r. 2011
Poprvé jsme vylétli letos v úterý 19.
dubna večer. Vál
citelný vítr a bylo moc hezky. S přibývajícím večerem se vítr tišil.
Viditelnou změnou byla jiná vrtule: po cca. 10 letech jsem opustil značku Master Airscrew a dal i na Saito vrtuli APC, a to se sníženým stoupáním, tj. 12x5. Tato vrtule nemá šavlovitý tvar, jako vrtule APC obvykle mívají, ale není to poprvé, co se s tímto tvarem u některých velikostí setkávám (například 13x7 má tentýž tvar).
Byl
jsem zvědavý na chování motoru: pravidelnost chodu,
výskyt výkyvů výkonu mezi počátkem a závěrem letu, nečekané zastavení
motoru, vyvinutý tah atp. Byl jsem příjemně překvapen, Saitu tato
vrtule viditelně sedla. Absolvoval jsem celkem tři lety v trvání mezi
15 - 18 minutami, motor táhl spolehlivě ve všech režimech, přesto jsem
se vyhýbal náhlým skokovým přidáváním plynu nebo snižováním výkonu na
minimum (kromě přistávacího manévru).
Bylo
to po delším čase nádherné polétání. Po přistání
jsem vždy dojel až k sobě a když jsem zkusil z minimálních otáček
přidat náhle na maximum, motor bez zakašlání ochotně šel za plynem. Pro
úplnost dodávám, že létám se čtyřtakty už výhradně na palivo Tornado
Flight 10% nitrometanu, použitá svíčka je Hangar 9 HAN3011 pro 4T
motory a ventily pravidelně seřizuji.
Při pohledu na model mi napadlo, že budu muset přístí zimu přistoupit k renovaci, většinou potahu, ale také některých dalších opotřebovaných částí (kryt motoru, ostruha, ukotvení podvozku atp); přece jen je dlouhodobé používání znát, nicméně model létá stále krásně, i když opravami ztěžkl, a ve vzduchu působí hodnověrně a elegantně. Je to jediný můj model, se kterým jsem zůstal na frekvenci 35 MHz se starým čtyřkanálem Hitec Flash a přijímačem JETI REX 4 Plus. Ani nevím, zda i tento model mám přesunout do Aurory na 2,4 GHz...
Nieuport má v mém hangáru kolegy z I. světové války. Jsou to Fokker E.III, který vzlétl loni se čtyřtaktem ASP 5 ccm a letos by měl nalétat více, a rozestavěný Sopwith Pup, který bude snad létat se Saito 6,6 ccm, až dodělám marking, dobarvím kola, dobrousím a dobarvím kryt motoru a také zavěsím křídélka, výškovku a směrovku a propojím táhly se servy... už toho moc nezbývá, ale teď se spíš létá...
Přechod na 2,4 GHz
Včera 18. května 2011 jsem večer vzhledem k pěknému počasi vyrazil na letiště. Editovaná křivka plynu se vyplatila, kvalita řízení motoru se značně zlepšila proti možnostem staré soupravy Hitec Flash. Řekl bych, že jakoby to byl dokonce jiný lepší motor. Výsledná křivka poskytuje jemnější řízení otáček kolem půl plynu, což bylo i mým záměrem.
Udělal jsem tři lety, motoricky i letově jsem byl náramně spokojený, jen jsem nějak nedokázal rozumně přistávat. On Nieuport i tak skáče... a proti jednoplošníkům hodně brzdí a já měl asi minimální plyn nastavený jinde, než jsem byl zvyklý, takže se po odskoku povedla i nějaká ta hvězdice. Svým způsobem je to dobře, protože mě to alespoň donutí k renovaci dříve, než bude pozdě. Model si to zaslouží. Saito po loňském přechodu na kvalitní palivo Tornado jakoby mládne: má vysokou kompresi a velmi dobře startuje; také výkon s novou vrtulí je velmi dobrý, na plný plyn v podstatě není třeba létat, poměrně realistický let je už asi na 1/3 plynu a na zhruba 1/4 je model ještě ochoten stoupat, udělat tři přemety za sebou rovněž není žádný problém.
Další stránky: