Chroust


Chroust byl navržen a postavem na motor Cox 0,8 ccm typu Babe Bee s přidaným ovládáním otáček.



Ovládány jsou směrovka, výškovka a otáčky motoru, křidélka jsem z váhových důvodů nestavěl.



Křídlo má nemodifikovaný profil CLARK Y (tedy o tloušťce 11,71%), rozpětí 814 mm a hloubku 157 mm, tj. plochu 12,78 dm2. Při hmotnosti (bez paliva) 460 g je tedy zatížení křídla cca 36 g/dm2, tedy velmi nízké. Žebra nejsou páskována a ani není vystavěna přední torzní skříň, pouze prostor mezi horním a dolním nosníkem z balsy je vylepen balsou 2 mm. Odtoková hrana je vytvořena dvěma pásky balsy 2 mm zhora a zdola, náběžná hrana je smrkový nosník. Konečnou pevnost dodává křídlu až potah folií, který je třeba pořádně vypnout. Ocasní plochy jsou z plné balsy 3 mm a jsou ovládány dvěma mikroservy 9 g MG90S s kovovými převody. Motor je ovládán mikroservem SG90 s plastovými převody táhlem ze struny 0,8 mm v hliníkové trubce 3 mm. Přijímač Flysky iA6 a serva jsou napájeny přes UBEC 3A pro FPV z dvoučlánku lipol 450 mAh. Délka modelu vč. kuželu motoru je 720 mm. Podvozek je drátěný s malými mechovými kolečky, vzadu je napevno ostruha z ocelového drátu. Křídlo se k trupu přivazuje dvěma gumovými oky.



K pohonu jsem nejprve použil starý motor Cox Babe Bee, který jsem osadil zadní stěnou s ovládáním otáček. Motor měl starý tlumič, který však neumožňoval použít pružinový starter.

Cox Babe Bee
Upravený Cox Babe Bee

Nastavil jsem i zvýšený plyn a základní nižší a také zhášení motoru. S Flysky FS-i6 to báječně funguje, návod zde.

Pokusil jsem se s motorem letět, což se krátce povedlo, ale muselo dojít ke změnám: vyměnil jsem nádrž za originál pro motory Cox o objemu 29,5 ccm (1 oz.). Nádrž je akrobatická, ale z motoru nejde tlakování, takže jsem nakonec odvzdušňovací hadičku dle návodu vyvedl uvnitř nádrže nahoru (je tam pro to takové místo nad maximální hladinou paliva - na fotografii žlutá hadička) a plnicí hadičku jsem vyvedl na dno a po naplnění ji ucpávám. Pro jistotu jsem objednal nový motor, který se jmenuje Cox Cruiser Engine, což je v podstatě starý dobrý Babe Bee se zadní stěnou pro ovládání plynu/otáček.


Cox RC Cruiser Engine .049

Podrobněji o motorizaci a s tím spojených problémech a řešeních zde.

Létání

 K opakovanému záletu došlo dne 20. července 2022 ve večerních hodinách: bylo vedro a foukal nárazový vítr přes stromy na klubovém letišti, tj. absolutně neideální počasí pro takto malý model, tvořila se na ploše za stromy nezdravá turbulence.



Nový motor nastartoval hned, začal jsem používat pružinový starter, který se kdysi s 0,8 motory Cox dodával, díky němu motor chytá správným směrem. Trochu jsem jej musel seřídit. Model nemůže odstartovat z travnaté ranveje, takže jsem jej hodil. Seřízení sedělo, jen na plný plyn jsem jej musel trochu tlačit dolů proti silnému větru. Zkoušel jsem opakovaně nastavit hodně pomalý volnoběh, ale to Cox nedá, resp. po přidání plynu zhasne, takže nakonec nižší volnoběh je v podstatě trochu vyšší a model s ním létá vodorovně, ale na přistání s motorem to není: k tomu je třeba motor ve vzduchu zhasnout a model poté spořádaně doplachtí dolů. Při provozním volnoběhu motor mírně tarokuje, ale tak, jak se vyprazdňuje nádrž a ochuzuje směs, tak se volnoběh zvyšuje. Na plný plyn mají motor i model plno energie, takže bez rozběhu lze zalétnout přemet nebo i dva za sebou.



Více se pozná až v klidném počasí. Já jsme zatím spokojen: létá to, jak má a vše funguje. Je to splněný sen.

V dalším létání v klidnějším, ale horkém počasí se mi povedlo spálit žhavicí hlavu motoru vyšším napětím (moje blbost), namontoval jsem použitou starší, se kterou jsem poté létal, i když s ní motor nešel zas tak dobře jako s novou hlavou. Nicméně dal se vyladit. Trochu jsem potlačil výškovku a motor seřídil na mírně nižší otáčky při volnoběhu než předtím. Létání se stalo pohodlnějším, i když na plný plyn to je tedy pořádný fofr a chce to jisté ruce. Později jsem doma nainstaloval novou žhavicí hlavu.

Motor jsem začal žhavit z panelu napájeném olověnou 7,2 Ah gelovou baterií  se speciální koncovkou na žhavicí hlavu Cox, poté jsem přešel na cestovnější žhavení a využil přímo žhavicí panel od Coxe s trochu jinou speciální koncovkou/kolíčkem. Používám dva paralelně zapojené alkalické monočlánky Westinghouse velikosti D (LR20) Dynamo Alkaline. Jeden monočlánek má deklarovanou kapacitu 20 Ah.

 Na plnou nádrž je délka letu kolem sedmi minut, ale už jsem létal i déle. Namíchané palivo, zdá se, vyhovuje. Při dalším létání jsem model trochu dotrimoval a přidal exponenciály na směrovku a výškovku... let se stabilizoval. Na chvíli jsem zapomněl, že model nemá křidélka, a tak se mi podařil hezký kopaný výkrut, který jsem poté ještě několikrát zopakovat, takže kromě přemetu lze létat i tento prvek. Škoda jen, že při přistání do trávy se model (už bez motoru) vždy převrhne, je totiž lehký a má malá kolečka.



Mám-li porovnat létání s posledními mými malými motoráky: nejpohodovější je to s Pěnkavou, protože je jak velmi stabilní, tak i obratná ... a samozřejmě je osazena spolehlivým motorem O.S., který rovnoměrně táhne při všech režimech otáček. Ultima je ještě obratnější, ale je třeba si už dávat větší pozor na ruce, přičemž provozně jediným rušivým momentem je pak vždy několik okamžiků taroku motoru SC při přidání z vyššího volnoběhu na plný plyn. Pakliže létání s Pěnkavou a Ultimou se bliží létání s většími sportovními modely (umí zalétat v podstatě totéž, jen jsou živější), létání s Chroustem je více ve stylu retro: nemá křidélka, což možná trošku vadí, ale na druhé straně nemá tlakovanou nádrž, takže kromě přemetu a kopaného výkrutu se stejně nedá příliš víc dělat. Rovněž jeho motorizace neoplývá vzhledem k modelu takovým přebytkem výkonu, jako tomu je u výše uvedených dvaapůlkových modelů.

Další létání

Na létání s Chroustem jsem se znovu dostal až k podzimu 2023. Pokud jste provozovali v minulosti motory Cox, víte, že po delší přestávce chvíli dá, než se motor nahodí a rozchodí. Celkem jsem 27. září 2023 k večeru uskutečnil tři lety. Nelétám stále na plný plyn, střídám jej s maximem a po rozjezdu provádím celkem elegantní velké přemety, občas s následným kopaným výkrutem. Po polovině okruhu na plný plyn je obvykle model patřičně rychlý a také motor se za tu dobu vytočí k vrcholu, což je provázeno intenzivním zvukem. Při této kombinaci ovládání motoru vystačí plná výše uvedená nádrž od firmy Cox až na 12 a půl minuty letu. Také jsem se rozhodl vyměnit palubní systém. Dosud jsem létal s vysílačem Flysky FSi6 a přijímačem Turnigy TGY-iA6, ale zahálel mi doma přijímač Tactic TR624 s protokolem SLT, který má zvládat vysílač Hitec Flash 8. Nakonec jsem tak učinil, uvidíme v letu...



Létání s přijímačem Tactic TR 624 s protokolem SLT proběhlo, jako by tam byl přijímač původní, ani jsem nemusel nic seřizovat. Zkusil jsem i let na zádech, neboť nádrž, i když není tlakovaná, by to měla umožnit. Na plný plyn Cox tohoto hornoplošníka i přes nepříznivý profil křídla (pro let na zádech) utáhne. Při druhém pokusu mi však zhasl motor. Bylo to však v dostatečné výšce, takže se nic nestalo. Přistání v trávě si však vybralo přece jen svou daň: praskla vrtule MA 6X3. nastěstí jsem měl náhradní a tu jsem nastavil tak, aby se zastavovala ve vodorovné poloze. Nejhezčí fází letu s tímto modelem jsou nízké průlety na plný plyn. Už z minulých konstrukcí vím, že profil Clark Y je hodně rychlý. Model je možné vzít složený, k tomu trochu paliva a plničku, vysílač a polní žhavení Cox, jako zde na obrázku, už s vysílačem Hitec Flash 8:



Po létání v polovině října 2023: