Cox Babe Bee a jeho postprodukce



Motory Cox mají velmi starou tradici, vlajkovou lodí firmy je bezesporu Cox Babe Bee o objemu 0,8 ccm, zkonstruovaný v r. 1956. Díky kanadské firmě Cox International, která vzkřísila byznys Cox po zániku původní americké firmy, je tento motor nabízen dodnes, a to nejen v původní konfiguraci, ale i v řadě dalších. V podstatě jsou nabízeny dál pouze motory Babe Bee a odvozeniny o objemu 0,8 ccm s mebránovým sáním, ostatní jen jako doprodej starých zásob, případně některé náhradní díly a příslušenství. Motory a část náhradních dílů a příslušenství lze také zakoupit v rámci EU od firmy Modellbau Grossrinderfeld v Německu.

Původní motor Babe Bee měl integrovanou nádrž o objemu 5 ccm, díky níž dosahoval cca. 2 minutového chodu na plný plyn. Sání je zadní, je integrováno do nádrže a je řízeno kovovou nebo mylarovou mebránou. Firma Cox International nabízí náhradu této integrované nádrže za zadní stěnu osazenou jednoduchým karburátorem, de facto pouze zavíráním přívodu vzduchu bez možnosti jakékoli další regulace.

Jako kluk jsem vždy toužil mít svůj motor zn. Cox, lákal mě malý objem 0,8 ccm. Běžně jsme provozovali tehdy od 60. let minulého století detonační motory o objemu 1 ccm, většinou zn. Jena nebo Fok, ale do r. 1989 to jinak nebylo moc možné. Svůj Babe Bee jsem si koupil v r. 1991 v New Yorku za necelých 16 USD. Jako pomocný motor na pylonu poháněl několik větroňů o rozpětí od 120 do 170 cm. Byl jsem s ním velmi spokojen, protože byl spolehlivý. Časem jsem pořídil silnější variantu, která byla vyvinuta později na základě Babe Bee, ale měla přepracované sání, byl to Cox Black Widow, který měl také větší integrovanou nádrž o objemu 8 ccm. U mě poháněl poměrně velký větroň o rozpětí kolem 190 cm.


Cox Babe Bee na větroni Biker v 90. letech

Počátkem 90. let jsem své období ve znamení motorů Cox završil použitím motoru Cox Pee Wee .020 o objemu 0,33 ccm. Úspěšně poháněl na pylonu malý větroň Kiwi.

Poté jsem motory Cox odložil a až loni v r. 2021 jsem se k nim vrátil, pořídil si zadní karburátorovou stěnu k mému motoru Cox Babe Bee a zkonstruoval a postavil si k tomu malý motoráček, který jsem nazval  Chroust.

Motor jsem vytáhl z krabice asi po 25 letech, naposledy létal jako pomocný motor také na větroni Kiwi. Sice mám ve stejné kubatuře výkonnější motor, a to Cox Black Widow, ale ten ke zvýšení výkonu používá tzv. SPI (Sub Piston Induction) metodu, kdy při horní úvrati je vidět ve výfukových kanálech dolní část pístu, přičemž otevřenou štěrbinou se pod pístem nasaje vzduch do klikové skříně, kde se smíchá s palivovou směsí, obohatí ji a následně se zvýší výkon motoru: u Black Widow na cca. 60 W, zatím co Babe Bee má zhruba 42 W. Motory Cox s SPI sáním ale neumožňují aplikovat toto ovládání otáček.

Připevnil jsem ovládání otáček místo nádrže, jen jsem si všiml, že můj Cox Babe Bee měl mylarovou membránu, kdežto karburace ji má kovovou. Pro připevnění motoru je třeba uzpůsobit lože, které musí mít uprostřed volnou štěrbinu, neboť tam vyčnívá ze zadní stěny výlisek pro jehlu zhora a připojení palivové hadičky zdola. Pro nádrž jsem využil plastovou lahvičku Bralenka o objemu 25 ml. Jelikož nelze použít tlakování nádrže, má nádrž dva volné vývody: jeden sahá uvnitř až dolů, druhý je jen zhora. Sání jsem zařídil obdobně, jako je v akrobatických nádržích, tj. sacím závažím na konci silikovoné hadičky. Můj Cox Babe Bee má osazen navíc kruhový výfuk, z něhož kdysi při létání vypadlo asi dvoucentimetrové vyústění, takže po něm zůstal jen kruhový otvor do boku. Před vyzkoušením motoru jsem na radu uživatelů této karburace z webu ještě přetěsnil palivovou jehlu silikonovou hadičkou, aby těsně přiléhala k tělu karburátoru.

Coxe jsem opatřil vrtulí MA 6x3 a přistoupil k motorové zkoušce. Ale pozor, ještě je třeba opatřit palivo s ricinovým olejem a větším procentem nitrometanu. Na našem trhu takové běžně není, ale dělá se to přidáním ricinového oleje do využitelného paliva, které na trhu je. Já jsem použil palivo pro motory aut s 15% nitrometanu a 9% směsi syntetického a ricinového oleje. Prodává se v jednolitrovém kanystru: po přidání 132 ml ricinového oleje budeme mít 1132 ml paliva vhodného pro motory Cox s 13,4% nitrometanu a 20% převážně ricinového oleje.

Musím se přiznat, že jsem motorům Cox odvykl, a to jsem s nimi kdysi hojně létal a měl je v oblibě, takže první nastartování mi trvalo. Navíc jsem měl nešikovné žhavení, takže startovat s tímto žhavením by měla motor spíš chobotnice než dvouruký člověk. Taky jsem proto dostal běžící vrtulí přes prsty a teklo hodně krve. Pomohl systém mého kamaráda Břeti: stáhnout páskou a nechat to tak stažené týden a neotvírat: mělo by to srůst... ano, srostlo to.

Motor nakonec dostal rozum a já přišel na to, jak jej startovat, jednak aby zapálil a jednak aby nevzal obrácený chod. Vzhledem k tomu, že má řízeno sání membránou, je mu to totiž jedno. Byl jsem překvapen solidním chodem na maximální otáčky a relativně slušným výkonem. Ovládání plynu funguje, ale minimální otáčky musí i tak být trochu vyšší, jinak by motor zejména po přidání zhasl. Nakonec se mi pohonná soustava jevila jako dost sympatická.

Pokusil jsem se s motorem letět, což se krátce povedlo, ale muselo dojít ke změnám: vyměnil jsem nádrž za originál pro motory Cox o objemu 29,5 ccm (1 oz.). Nádrž je akrobatická, ale z motoru nejde tlakování, takže jsem nakonec odvzdušňovací hadičku dle návodu vyvedl uvnitř nádrže nahoru (je tam pro to takové místo nad maximální hladinou paliva) a plnicí hadičku jsem dal na dno a po naplnění ji ucpávám. Pro jistotu jsem objednal nový motor, který se jmenuje Cox .049 RC Cruiser Engine, což je v podstatě starý dobrý Babe Bee se zadní stěnou pro ovládání plynu/otáček.


Cox Cruiser Engine .049

Nový motor na letišti naskočil ihned s pružinovým startérem, po krátkém seřízení jeho deklarovaných cca. 40W s modelem Chroust docela slušně cvičilo. Létal jsem i na nižší otáčky a po přistání jsem se je ještě snažil snížit, což jde, ale po přidání plynu se motor zadusí a zastaví, takže je třeba volit kompromis, kterým je poněkud vyšší volnoběh, při kterém motor tarokuje a model normálně slušně létá bez razantního stoupání, a zastavení motoru, což samozřejmě funguje. Prozatím volba druhého volnoběhu moc neměla smysl, ale uvidíme, až se motor víc zaběhne. S vyprazdňováním nádrže se postupně ochuzuje směs, takže i ty nižší otáčky se postupně zvyšují. Víc od této konfigurace čekat zřejmě nelze, ale i tak jsem velmi spokojený.

Později jsem dořešil žhavení motoru originálním žhavicím boxem od Coxe, což mi dává velkou nezávislost při létání, neboť žádnou jinou baterii ani startér nepotřebuji.



Ke žhavení používám dva vysokokapacitní alkalické monočlánky velikosti D/LR20 (buřty - doporučeno výrobcem motorů), v mém případě zn. Westinghouse (každý o kapacitě 20 000 mAh/20 Ah)