• Domů
• Motorové modely
• Polomakety
• Elektrovětroně
• Větroně
• Odkazy

Létání s Balillou pokračovalo navečer 29. srpna 2013. Vál mírný boční vítr a já jsem si předsevzal vyzkoušet další vrtule. Dosud Balilla létala s APC 13x6 a Master Airscrew 13x6 K-Series. Z těchto dvou se mi zdála k Balille lepší vrtule Master. Protože instalovaný motor má dle návodu zvládat i vrtuli 13x7 a já už nechtěl APC (a Master Airscrew K-Series se s těmito parametry nevyrábí), pořídil jsem vrtuli Graupner G-Sonic 13x7 a ještě na vyzkoušení také Master Airscrew 14x6 K-Series - ta už je za hranicí doporučovaných rozměrů. Nejprve jsem dvakrát vyletěl s vrtulí G-Sonic. Motor už nešel tolik do otáček a výrazně se ztišil. Vrtule táhla velmi dobře. Povzbuzen touto skutečností jsem namontoval výše uvedenou vrtuli 14x6 s tím, že už je to asi moc. Magnum se do ní opřelo lépe, než jsem čekal.



Samozřejmě, že motor tolik netočí, jde dost potichu a člověk má pocit, že to nepoletí nebo že se motor přehřeje, utáhne a zhasne. Nic z toho se nestalo: Ansaldo s touto vrtulí startuje na cca. 10 metrech a jde způsobně nahoru. Následně mi vznikl psychický problém z toho, co je vlastně nejlepší. Zatím zvítězila estetická varianta, totiž ta vrtule, která Balille nejvíc sluší, a to je bez diskuse vrtule Master Airscrew K-Series, neboť šavlovitá (a jinak výborná) vrtule G-Sonic stejně jako APC se ke stíhačce z I. světové války moc nehodí.





Jak je vidět, Balilla už také létá s pilotem, ještě možná přidám hlavně kanonů na bocích...