Oriol

Potřeboval jsem cvičný model, abych si dodal sebevědomí po svém válčení s polomaketou Avia FL.3, kterou jsem ostatně nakonec ještě několikrát pocuchal a nakonec se od ní osvobodil jejím upálením.

Vznikl Oriol: jednoduchý, lehký, pohyblivý.

Model má rozpětí kolem 1300 mm a hloubku křídel 240 mm. Profil je polovypuklý NACA 2417, tedy NACA 2415 zvýšený na 17%. Mimochodem vykreslený programem Plotfoil, i když už jsme svědky modernějších nástrojů.

Model je potažen folií Oracover v kombinaci chrom a bleděmodrá. Křídlo nemá klasickou torzní skříň, ale velmi pevný skříňový nosník, tvořených smrkovými nosníky 6x6 mm shora i zdola z obou stran uzavřenými balsou 1 mm. Náhon křidélek je realizován centrálně umístěným standardním servem Graupner C507.  Křídlo je k trupu fixováno vpředu bukovým kolíkem 6 mm a vzadu dvěma plastovými šrouby o průměru 6 mm.

Ocasní plochy jsou desky z balsy 5 mm, trup je z bočnic z balsy 4 mm vyztuženými na každé straně jedním smrkovým podélníkem 2x15 mm, na němž jsou uloženy ocasní plochy. Od odtokové hrany křídla směrem dopředu jsou bočnice uvnitř vylepeny další vrstvou balsy 4 mm. Výškovka je ovládána servem Hitec HS300 a směrovka spolu s ostruhovým kolečkem servem Hitec HS303. Motor je ovládán starým servem Conrad ModelCraft S14. Podvozek je ze dvou částí, materiálem je ocelový drát 4 mm zasazený v bukových špalících a fixovaný za pomocí bižuterie MP Jet. Kolečka mají průměr 63 mm. Podvozek je schopen velmi účinně zachytit hrubší přistání, což ocení méně šikovní piloti, jako jsem já /tedy konstruktér, stavitel a majitel/.

Oriol je poháněn motorem MVVS 4,6 GFS (s červenou hlavou je tenkrát neměli).

 

Zalétán byl s klasickým expanzním tlumičem a vrtulí Kavan 230/150. Vzhledem k jejím velkým vibracím při přechodu z maximálních otáček na minimální byla vyměněna za Master Airscrew téhož rozměru, přesněji 9/6. Chod motoru se výrazně zkultivoval. Model má hmotnost cca. 1800 g, motoru to umožňuje nádherně demonstrovat svůj přebytek výkonu: vzlet po pěti metrech výrazně vzhůru, z rovného letu na nízké otáčky okamžitě přídat plyn a zalétnout nádherný vysoký looping ... a určitě - jak se ukazuje - i další věci.

Motor byl nakonec osazen nvou tryskou a jehlou, které výraznbě kultivovaly jeho chod a především přechody spolu se svíčkou O.S. A3, kteá je vynikající. Nejlepších výkonů dosahuje s vrtulí 10x4.

Nejlepším kouskem modelu je pomalý a velmi stabilní let na zádech v několika metrech. Stačí při letu kupředu v malé výšce přidat na chvilku plyn, model otočit na záda a tak asi na 20% výkonu motoru letět zpět na zádech. Při přidání plynu model ochotně obráceným půlpřemetem vystoupá a vlastně se dostane zase kolečky dolů. Je to vynikající cvičný model, velmi stabilní: i po případném zhasnutí motoru doklouže, kam potřebujeme, neumělé přistání zbrzdí lehce drátěný podvozek.

Oriol je velmi stabilní - také díky delšímu trupu - zároveň i dost obratný. I když se to nezdá, je přímým pokračovatelem modelu Iguana na detonační dvojku Juniora: má stejné proporce, také malé vzepětí křídel, ale jiný profil a je to dolnoplošník. Létá s tichým tlumičem MVVS (ten na některých fotografiích není).