Po úspěšném létání s Mariposou jsem se rozhodl vyrobit ještě menšího elektrovětroně, poněkud dynamičtějšího. Rozpětí se nakonec ustálilo na 860 mm a křídlo jsem si namaloval v programu Profili 2 Pro.
Do něj jsem si stáhnul souřadnice Drelových profilů AG-34 a AG-35, tenčí už jsem si nedovolil z důvodu umístění serv v křídle. Křídlo má u kořene profil AG-34, který se od místa počátku zakřivení eliptické vnější části interpoluje do koncového AG-35. Než jsem se pro tento profil rozhodl, kreslil jsem si poláry při nižších Re (přece jen malý a lehký stroj) a porovnával s dalšími profily, zejména s těmi, co mají tzv. rovnou spodní hranu, tj. především EB 380 a S3021 (ale kreslil jsem i SD 7037 a okolní SA 70xx). Teoreticky mi vyšla rodina AG nejlépe skoro ve všech úhlech náběhu (rychlostech), pouze u většího přetažení klouzal teoreticky lépe S3021. Volil jsem poněkud menší štíhlost a mírné jednoduché vzepětí s nepatrně zvednutými konci křídla (miniuchy), tj. vědomě jsem se snažil o kombinaci rychlejšího stroje se zachováním dobrého kluzu (jinak do termiky bych udělal ušatce). Křídlo je klasické konstrukce, zespodu celé potažené balsou 1 mm a zvrchu jsou ponechány bez potahu balsou jen střední části mezi náběžnou a odtokovou hranou, aby se dala zamontovat lehce serva. Ta jsem zvolil tenká 5,6 gramová s kovovými převody KST HD 47 MG.
Trup je klasické konstrukce z bočnic z balsy 2 mm vyztužené uhlíkovou pásnicí v přední části až za křídlo a dále nosníky z balsy 2 mm (falešná příhradová konstrukce); předek je vymodelován do tvaru kruhu o průměru 36 mm, aby plynule navazoval na kužel vrtule, a u motorové přepážky vylaminován. Křídlo se připevňuje dvěma plastovými šrouby 4 mm. Ocasní plochy jsou z lehké balsy 3 mm a jsou přilepeny nastálo k trupu. Výškovka je ovládána servem HS-55.
Motorizace je založena na malé oběžce
Dys
D2225-12/2000 Kv, kterou u nás prodává pod názvem BMA1712-13 firma
Satria z Olomouce; vnější průměr motoru je 22 mm a průměr statoru je
pouze 17 mm.
Motor při pohonu 2s lipoly točí sklápěcí
vrtuli
Aeronaut 7x4 na kuželu Pohodalet. Satria prodává motor za 359 Kč + 120
Kč dobírka; později jsem zjistil, že jej lze koupit přímo z Hongkongu
za cca. 280 Kč vč. doručení. Motor má max. příkon 120 W, což by při
účinnosti 70% bylo 84 W výkonu (tato data platí pro max. napětí
dvoučlánku lipoly 8,4 V), ale s danou vrtulí by dle Drivecalcu při
napětí 7,4 V měl mít výkon necelých 65 W při účinnosti 72,7% (tj.
příkon cca 89 W a proud 12,1 A).
V Drivecalcu jsem neměl data pro
sklopku Aeronaut 7x4, takže jsem použil MPX, ale zhruba by to mělo
odpovídat.
To už je nad síly 12 A regulátoru (při maximálním napětí 8,4 V by proud byl 14,4 A), takže jsem pohonnou soustavu vybavil zahálejícím regulátorem firmy Himodel Fly Pro Series 20A-Pro SB se spínaným BEC 3A (tento typ regulátoru úspěšně několik let používám ve verzích 40 A a 60 A). Jako pohonná baterie slouží 2s lipoly zn. Pecka Power 1000 mAh. K motoru s vysokým počtem otáček na volt (zde 2000) jsem sáhl úmyslně, abych mohl použít dvoučlánek a větší vrtuli. Alternativa u tohoto motoru by byl tříčlánek s vrtulí 6x3.
Přijímač je Hitec Optima 6 Lite a je napájen přímo z pohonné baterie, zatím co serva jdou přes SBEC.
Model je potažen průsvitnou fólií Oracover zelené barvy s doplňky průsvitným Oracoverem žluté barvy; trup je pak potažen klasickým zeleným Oracoverem.
Zalétávat jsem šel v neděli 4. prosince 2016 dopoledne při mrazu -4oC. Baterie samozřejmě byla měkká, jenže při prvním startu bylo spíš hlavním problémem velké potlačení modelu a trochu křivé křídlo, takže následovalo mezipřistání s třesoucíma se rukama. Poté jsem model trochu vytrimoval a létal - nevím, jak dlouho. Doma jsem si všiml, že jsem naprogramoval obráceně diferenciaci křidélek a že křidélka pro vyrovnání křivého křídla jsou moc vychýlená. Z toho důvodu jsem na směrovce vyřízl a vychýlil opačným směrem malou plošku, opravil diferenciaci křidélek, dobil baterii a odpoledne šel znovu Žábu vyzkoušet. Tentokrát už létala celkem způsobně, jen přetrvával mráz (-1oC), bylo relativní bezvětří a naneštěstí slabý vítr od mírného svahu, na kterém jsem stál, takže to model spíš snášelo dolů.
Nicméně jsme nalétali mírně přes 37
minut, z toho 6
minut motorového letu, což svědčí o tom, že v důsledku mrazu šel do
motoru menší proud než při teplém počasí, takže motorový let byl k
dispozici delší. Žába se celkem vehementně hrne nahoru, k dispozici je
větší počet stoupání. Dle Drivecalcu při napětí 6,6 V (3,3 V na
článek), což je při mrazu možné, má na hřídeli výkon 50 W a statický
tah 389 gramů při 50 km/h, což je mírně víc, než je hmotnost Žáby.
Dosahované charakteristiky stoupání tomu odpovídají; až bude tepleji,
bude to rozhodně zajímavé, protože pak statický tah převýší hmotnost
modelu výrazněji. Myslím, že při větším teple půjde nahoru kolmo, teď
sice skoro také, ale pomalu.
Pokud vzácně vzduch neklesal na špatné straně kopce, kde jsem létal, kluz byl celkem slušný vč. velké odolnosti vůči přetažení. Rychlost modelu je spíš větší. Vyzkoušel jsem i razantnější průlet vč. přemetu a výkrutu, ale kvůli tomu jsem Žábu nevyráběl. Výhodou je, že ji lze vozit složenou, stačí jen pod předním krytem zapojit baterii.
Hmotnost Žáby je 350 gramů, Pecka Power
baterii jsem
dvakrát vylétal skoro úplně, dobíjel jsem vždy přes 900 mAh... na další
hodnocení si bude třeba počkat po více letech v jiných podmínkách.
Doma jsem ještě přenastavil táhlo výškovky, abych vynuloval servo, a vyrobil a aplikoval na hotový model několik obtisků.