P-13 Sport Elektro



Již asi 14 let jsem měl Reichardův větroň P-13 Sport, se kterým jsem létal především na svahu, mnohem méně pak na gumicuku. V posledních zhruba šesti letech jsem s ním však nelétal vůbec. Občas jsem jen vzpomínal na jeho perfektní letové vlastnosti a nakonec se loni zrodila myšlenka jej omotorovat. Na webu firmy Reichard jsem zjistil, že větroň ani trupy už nejsou v nabídce, ale firmu jsem oslovil a protože jí zbyly formy na laminování, zhotovila mi trup na elektroverzi vyztužený uhlíkem.



Původní čistě větroňářský trup byl měkký a praskal, toto však byla úplně jiná kvalita. Začal jsem přemýšlet, jak větroň osadit, protože původní trup počítal se sedmi resp. osmi NiCd položenými nad servy, já však chtěl použít lipolky a uspořádat vše moderněji. Místa tam moc nebylo: navrhl jsem překližkové lože tak, aby vedle dvou za sebou umístěných miniserv bylo místo na baterii alespoň 2200 mAh 3s. Nakonec to dopadlo dle snímku: serva jsou polohovaná, takže jedno má náhon výš než druhé, je třeba ovládat plovoucí výškovku a směrovku:



Jak je vidět, serva na směrovku (vpředu) a výškovku (vzadu) jsou Hextronik MG-14 a Corona CS-939MG, obě s kovovými převody. Aby se vše vešlo, lože serv a baterie není vodorovně, ale natočeno tak, že levá část je výš než pravá (po směru letu). Křídla a výškovku jsem použil beze změny z původního čistého větroně P-13 Sport, směrovku jsem postavil znovu.

Motorový setup

Motor jsem chtěl skutečně jen na přimotorování nikoli na razantní stoupání. Zalíbil se mi Emax GT2812/10 kV 970, který papírově má mít s vrtulí 12x6 tah 1350 g a odběr max. 27 A. Je krátký a po zabudování jsem zjistil, že o moc delší by se nevešel, max. něco jako Axi 2814/xx. Protože jsem si nebyl jist, zda motor časem neobměním, použil jsem více dimenzovaný regulátor, a to Hobbyking 40A Blue Series s SBEC 5A. Když jsem začal vše rovnat a zapojovat, trochu jsem trnul, zda se mi tam vše vejde. Nakonec jsem nasoukal regulátor dospodu mezi lože a dno trupu a malý přijímač  Hitec Optima 6 Lite až dozadu pod křídlo. Baterie se tam vejde naležato PeckaPower 3s 2200 mAh 35/50C. Když jsem podle původního větroně poměřoval těžiště, musel jsem vlevo dopředu umístit 80 g olověné rybářské závaží. Letová hmostnost modelu tak vystoupala na 1460 g.

Zálet

Pro zalétání jsem si vybral relativně klidné podvečerní počasí dne 17. dubna 2018 na mírném svažitém terénu mezi Roblínem a Kuchaříkem. Měl jsem strach, co se bude dít, protože dle starého trupu nešlo nastavit výškovku, neboť tvary trupů a základní úhly seřízení se z výroby lišily a těžiště bylo proti čistě větroňářské verzi trošku víc vzadu. Naštěstí foukal mírný vítr zhruba proti svahu. Model jsem hodil a kupodivu jsem na seřízení nemusel v první chvíli vůbec nic měnit. Létal nádherně, má stejně jako čistý větroň vynikající kluz a styl letu. Protože jsem neměl nastavený na vysílači časovač, po několika minutách jsem přistál a nastavil si oba dva časovače, tj. celkový letový čas a motorový čas. Poté jsem znovu vystartoval. Motorové stoupání není nijak razantní, ale dostačující, nakonec jsem celkem za oba dva lety použil motor asi po dobu sedmi minut a dobíjel jsem 1981 mAh, což mi vychází na průměrný odběr cca. 17 - 18 A, tj. méně než jsem čekal. Může to být častečně způsobeno vrtulí: je tam sklopná vrtule Graupner CAM 12x6 na kuželu Pohodalet 40 mm, obvykle sklopné vrtule mají menší odběr než klasické s týmiž parametry. Jsem si také jistý, že kdybych osadil Aeronaut 12x6, tak odběr by byl vyšší, možná i baterie s vyšším C by k tomu také přispěla. Nicméně je to tak, jak jsem si přál: mám dlouhý motorový let, sice ne razantní, ale dobře se s ním hledá termika, takže druhý let skončil za 62 minut, z toho motor byl asi 6 a půl minuty, ale to už jsem přistával při napětí pohonné baterie 10 V.



S modelem je nádhera plachtit, sedí ve vzduchu majestátně jako přibitý, má malé opadání; brzdy (křidélka nahoru) také dobře fungují, takže snad jen v motorovém letu si ještě namixuju potlačení výškovky v závislosti na plynu, i když rukama mi to také nečiní potíže. Z letu jsem byl nadšený, a to jsem opravdu nečekal. Je to vynikající stroj a i po letech velmi elegantní.


Létání

Podruhé jsem létal rovněž za klidnějšího slunečného počasí později odpoledne 18. dubna 2018. Z tohoto létání jsou možná spolehlivější data ohledně spotřeby elektrické energie: nalétal jsem 58 minut a spotřeboval 2151 mAh (tolik jsem doma dobil), motorový let byl 6 minut. Při zanedbání odběru serv mi z toho vychází průměrný proud do motoru 21,5 A. Vzhledem k tomu, že napětí při běhu motoru postupně klesalo od cca. 12V do hodnot mírně kolem 9,5V, je rozptyl mezi špičkou a nejnižší hodnotou cca 20%; potom se špičkový odběr proudu blíží 26A, což při zohlednění vrtule odpovídá zhruba papírovým údajům výrobce. Jinak model létal opět nádherně: vytočil jsem s ním několik stoupavých proudů a také si parkrát užil nízko nad zemí příjemné nulky.