Golem

Golem vznikl v r. 1993 z touhy mít skutečně velký větroň, a proto byl větší než běžné péemky na dvaapůlku. Vyzkoušel jsem i profil E374 (dolní strana vypuklá), který je pro takto velký model poměrně vhodný, i když se s ním musí létat úplně jinak (hlavně těžiště je více vzadu).




Rozpětí 3030 mm (hloubka středních částí křídla 260 mm)
Profil K: E374
Hmotnost: 2370 g

Motor: KMD 2,5 DFR; létal též s Modela Junior 2 DFS (mírné stoupání) a MARZ 2,5 D (mírné stoupání) - s ruským KMD stoupal poměrně slušně, a to nejlépe s vrtulí 220/120, ale osvědčily se i vrtule 220/100 a 200/140 (vše KP). S detonačním Juniorem jsem používal KP 220/100 a u motoru MARZ 2,5 D KP 200/100.
Hlava detonačního motoru KMD je zde na obrázku, všimněte si absence páčky na vyladění komprese, je tam pouze čtyřhran, na který je třeba si vyrobit speciální klíč - s některými motory byl dodáván. Motory KMD byly na našem trhu dva typy a krátkou dobu se oba typy v první polovině 90. let prodávaly. Oba typy se od sebe lišily kaburátorem a některými dalšími detaily, což mělo vliv na jejich výkon.

Svého času byla na motor KMD dokonce recenze v Modeláři, ale když jsem recenzovaný motor srovnal se svým exemplářem, zjistil jsem, že můj motor - byť se podobá - je poněkud jiný vč. mírně jiného karteru. Z toho jsem usoudil, že ono KMD, o kterém jsem slyšel předtím hodně chvály, skutečně vlastním, kdežto Modelář recenzoval méně výkonnou repliku. Mé KMD mělo údajně 0,6 HP, což asi nebylo daleko od pravdy, neboť si s Golemem bez problému poradil. Proti originálu jsem jen změnil trysku a palivovou jehlu (od MVVS 2,5). Motor měl sání zezadu rotačním šoupátkem, byl dosti dlouhý, jehla byla mírně nad úrovní osy klikového hřídele.


A kompresní poměr? Celý rok - v zimě v létě - jsem do něho nemusel zasahovat, přičemž motor startoval během několika prvních sekund, a to dokonce i v mrazu a bez nastřikování přímo do válce. Výfukové plyny jsem totiž odváděl pomocí černého bočního tlumiče MVVS.


Po několika sezónách se vyběhal výbrus, naštěstí firma HAP (pan ing. Hajič Pavel) zhotovila nový píst, se kterým jsem létal ještě dva roky. Motor dobře chodil, ale proti původní konfiguraci to nebylo ono. Výkon byl snad byl tentýž, ale hůře se startoval. Po dvou sezónách se také zdálo, že konec stávajícího nového výbrusu se přiblížil. Golem nakonec havaroval na rušení dvoupovelového AM řízení. Motor KMD jej hnal nahoru razantněji, než kolegův trochu menší (asi o rozpětí 2,8 m) a lehčí větroň motor MVVS 2,5 GFS na pylonu
 



 
Při zalétávání jsem musel posunout proti běžné logice těžiště více dozadu, pak teprve začal model dobře létat. Výškovka byla plovoucí s pákovým náhonem, řízena byla ještě směrovka - obé servy Prafa. Motor se zastavoval skřípnutím hadičky při maximálním potlačení. Křídlo bylo konstrukční, potažené balsou 1,5 mm, poté japanem, natřeno Balakrylem a navrch syntetickým lakem.


Model při dobře vyladěném motoru dobře stoupal a měl dobrou pronikavost proti větru, přičemž dokázal létat i dost pomalu. Hlavní výhodou byla jeho velikost, která umožňovala létat ve větší vzdálenosti. Už jednou jsem ho odložil, ale za rok a půl jsem trošku renovoval trup a létal dál. Byl řízen pouze dvoupovelovou soupravou (plovoucí VOP a SOP) a při své velikosti vyžadoval od pilota hodně předvídavosti.