Extra 300 S

Model z vietnamské stavebnice distribuovaný firmou Graupner spolu s motorem OS Max 61 FX (10 ccm)

 

.

 

Model

Model jsem sestavil dle návodu na jaře 2004, odstartoval a při přistání spadl na ztrátu rychlosti a - jak se později ukázalo - na těžiště posunuté příliš dozadu. Fotografie už ukazují opravený model. Motor to přežil a taky vrtule, jen celý předek kromě laminátového krytu motoru, který šel ještě jakž takž slepit, byl postaven znovu na základě trosek sestavovaných postupně jako puzzle.

Na model jsem četl dvě recenze: jednu v českém časopise RC Modely (model se také majiteli zřítil, i když prý létal velmi dobře; to zřícení se velmi podobalo mému totálnímu zrušení tohoto modelu později) a druhou ve francouzském modelářském časopise, který odebírám. Kromě toho jsem o něm slyšel mnoho pochvalných slov od různých českých majitelů. Z recenzí jsem pochopil, že stavebnice se vyvíjela a že každý vlastníme jiný model: jednak VOP je někde ovládána jedním servem a u novějších modelů (taky u mě) dvěmi servy. Za druhé se stavebnice liší různou pevností výškovky a podle toho někdo nedovažuje a někdo podstatně (já cca. 150 - 180 g vpředu), neboť má výškovka byla z velmi poctivého prkna, které v balsovém háji asi nerostlo. Tím se nemusí zpevňovat výztuhami, ale model se musí značně dovážit.

Předloha

Dovážený těžký model motor báječně utáhl, ale samozřejmě to nebylo o pomalém létání s žádnými náznaky blízko 3D - taky přistání bylo dost dobrodružní, protože model nešel rozumně zpomalit, jinak totouž začal přepadávat po křídle. Vrtule byla 11/8, serva SOP, VOP 2x, motor a každé křidélko (fungují jako flaperony - ale to jsem se neodvážil) zvlášť. Rozpětí křídel je 1600 mm a značení vychází ze skutečného akrobatu, na kterém létá americká pilotka Patty Wagstaff.

 

S modelem jsem létal po opravě několik měsíců celkem již beze strachu s tím, ře letiště na ty rychlá přistání mi stačilo. Model na rychlosti letěl skutečně tam, kam ho člověk poslal. Nectností byla jeho náchylnost při zpomalení padat do vývrtky; to se týkalo třeba i přemetu, pokud bych model při sestupu zpomalil ubráním plynu pod cca. 50%. Za letu působil velmi hezky a i jinak byl hezký. Nicméně rizumné polétání s ním nebylo.

Skončil při rušení v letu na zádech asi v 15 metrech nad zemí: od té doby nepoužívám definitivně přijímače s dvojím směšováním. Zahltily se mi na různých modelech už víckrát, i když ne vždy to skončilo tragicky. Z modelu mi nakonec zbyl jen motor a nějaké ty součástky... něco z toho, hlavně motor, létá na modelu Akro-170 Aries, jímž jsem se rozhodl vyléčit svůj mindrák, že vůbec neumím létat.