Mistral - nový setup

Asi po třech letech létání s Mistralem na sedmičlánek Sanyo 1700 SCR a zvažování, zda by nebylo lepší přejít na jiného velkého (a raději většího) větroně s lepšími letovými charakteristikami, jsem se rozhodl, že změním Mistralovu motorizaci.

Argumentů bylo několik:

a) delší motorový let s Lipoly - se sedmičlánkem NiCd jsem měl teoreticky k dispozici 2 min. 28 s plného motorového letu, což při výkonu kolem 204 W umožňovalo asi třikrát kvalitně vystoupat

b) lehčí model, což se může hodit; pohonná soustava s NiCd vážila 569 g (motor - regulátor - baterie)

c) vyšší výkon případného nového setupu

Zbývalo se rozhodnout, jaký motor použít: k dispozici jsem měl dva motory Turnigy, z nichž mě zaujal zejména TGY AerodriveXp SK Series 35-48 900Kv, nicméně nakonec zvítězila náhrada motorem Axi o větším počtu závitů, tj. Axi 2820/10 byl vyměněn za Axi 2820/14. Rozhodným momentem byl asi také fakt, že to nevyžadovalo změnu motorové přepážky (motory Turnigy mají jinak rozmístěné montážní otvory) a dle Drivecalcu ani změnu vrtule (Aeronaut 13x8) a regulátoru (Jeti Advance+ 40 opto).

Dlouho jsem zvažoval, jakou baterii použít; každopádně jsem byl rozhodnut pro nákup z Hobbycity. Volba nakonec padla na Lipoly 3s Rhino o kapacitě 3700 mAh. Když mi baterie došla domů, zjistil jsem, že jsem měl štěstí, neboť je trochu větší, takže se do trupu akorát vešla místo NiCd.

Srovnání obou setupů mi vychází z DriveCalcu takto:

  Axi 2820/10 Axi 2820/14
Baterie 7 x NiCd Sanyo 1700 SCR Lipoly Rhino 3s 3700 mAh
Proud 37,79 A 31,63 A
Výkon 204 W 254 W
Statický tah 1783 g 2056 g
Účinnost 72,1% 75,7%
Doba chodu 02:28 min. 06:15 min.
Hmotnost pohonu 569 g 458 g

Abych byl korektní: s NiCd Sanyo 1700 SCR jsem byl velmi spokojen, daly se po záběhu na letišti nabít na další let až na 2100 - 2200 mAh i přes jmenovitou kapacitu 1700 mAh; a dvě sady, které jsem měl, se mohly neustále točit, tj. jedna létala a druhá se nabíjela proudem 4 - 5 A, takže létat se dalo stále. Lety byly za běžných podmínek kolem 20 minut.

 Rhino baterie zabírá celkem dost prostoru. Včera, tj. 1. června 2009 jsem byl vpodvečer s nově vybaveným Mistralem létat. Vystartoval jsem v 19:10 a přistál v.... 20:45 hodin. Rovných 95 minut letu! Přistál jsem po vyčerpání celé baterie; ke svému velkému překvapení jsem do ní doma poté nabil 3932 mAh, přestože její jmenovitá kapacita je 3700 mAh. Ani po přistání a ani při nabíjení nebyla baterie teplá; nabíjím 1C, tedy proudem 3,7 A.

Letový projev modelu v kluzu se díky menší hmotnosti, a tím také díky určitému posunutí těžiště dozadu, pozitivně změnil, tj. klouže lépe, dokonce jsem si s ním vpodvečer docela užíval; seřízení výchylek jsem nemusel měnit.

Ale jak to probíhalo:

... přiznávám se, že jsem se bál si jej hodit z ruky, ale nakonec vše proběhlo dobře. Stoupání je razantní, nicméně kolmé není. Během něho je třeba Mistrala řídit, a to i výškovkou, a reagovat tak na danou situaci, protože motorový let probíhá s potlačenou VOP a velmi záleží na větru. Stoupání je velmi rychlé a nekompromisní, dle momentálních podmínek se pohybuje od 60 do 80 stupňů. V podstatě stačí několik vteřin ke znovuzískání výšky, takže těch stoupání je díky kapacitě baterie k dispozici nepočítaně. Přestože statický tah tohoto pohonu převyšuje hmotnost modelu, je lepší jej nenutit do kolmého stoupání, i když k němu má velmi blízko, ale spíš mu ponechat rychlost asi tak na 70 stupních. Překvapil mě i poslední let se skoro vybitou pohonnou baterií: i on se vyznačoval ještě asi šedesátistupňovým stoupáním.

Proti pohonu se sedmičlánkem s motorem o menším počtu závitů tohle je úplně něco jiného. V podstatě je to fantastické polétání, a to jsem Mistrala pomalu chtěl už odložit!

Pro pořádek ještě uvádím kompletní výpočet z DriveCalcu s baterií obdobné kapacity, i když Rhino baterie bude o nějaký gram určitě těžší:

Včera 14. června 2009 jsem létal v trošku větrném počasí znovu; přestože svítilo slunce, nebyla moc termika... přistál jsem za 70 minut... a bolelo mě za krkem:), takže si myslím, že to takhle vyhovuje. Opět jsem při nabíjení po letu dostal do baterie mírně přes 3900 mAh, tentokrát asi 3915 mAh. Nabíjecí proud byl 3,7 A a nabíječ vypnul při 0,4 A (menší články kolem 2200 mAh mi vypínají při 0,2 A).

Začátkem prázdnin jsem létal na letišti ve Velkém Poříčí (Modeláři Hronov) mezi svými, se kterými jsem kdysi začínal. První den mě po 20 minutách  vyhnala bouřka z oblohy, ale pak jsem tam šel na stejné baterky znovu a stálo to zato; přidal jsem ještě asi 45 minut plachtění vysoko nad lesy. Další den, jsem asi na 2/3 kapacity baterek létal 48 minut a s oblohy se mi moc nechtělo. Měl jsem ale dvě příhody sepnutí/zamrznutí přijímače ve větší výšce a daleko od sebe, což se mi ještě se Schulzem nestalo. Ta prvni příhoda vypadala dost dramaticky: poměrně ostrá dlouhotrvající (aspoň pro mě) sestupná spirála. Tak nevím, co se stalo; přijímač považuji jinak za velmi spolehlivý, nicméně prý tam rušení bývá. Je to pro mě dost smutné zjistění, že už ani Schulze mě spolehlivě neochrání... nicméně Schulze za to nemohl, ale slabé NiMh jako přijímačové zdroje, viz Pozor na baterie! Poslední den jsem byl na letišti sám a létal s Variantem II; tentokrát žádné rušení.

Létání s novým setupem pokračovalo v Praze a mohu říci, že se stabilně dostávám na lety kolem jedné hodiny... samozřejmě dle podmínek. Naposledy teď počátkem 3. srpna 2009 vpodvečer to bylo 85 minut. Docela jsem si na novou motorizaci zvykl, takže ve srovnání s ní například motorizace Varianta II, která mi připadala střídmě docela nadupaná, mi teď připadá slabší, i když srovnávám nesrovnatelné, tj. motory 2217/20 a 2820/14. Jinak Variant II v neděli 9. srpna 2009 si svých 75 minut na jedny baterky také nalétal:)

Další informace, viz: 


Mistral

Přechod na Hitec Optima a UBEC
Mistral 2010 s Assanem
Havárie a oprava Mistrala
Detaily zabudování komponent