Letecké modely
Mariposa 2 - po opravě
Jak již jsem uvedl někde
na stránkách
o létání, s Mariposou jsem asi před dvěma lety havaroval kvůli servu na
výškovce. Opravu jsem dlouho odkládal; nakonec jsem místo laminátového
trupu vyrobil poněkud bachratější trup balsový. Možná ztratila Mariposa
trochu na eleganci, ale získala na možnosti dát na výškovku silnější
servo (HS-55) a být poháněna větší baterií, prozatím je tam Zippy
Flightmax 1000 mAh.
Zde je Mariposa jen narychlo složená po vypnutí baterie: levé křidélko je mírně zvednuté ve stavu, kdy už servo nemělo dost proudu být i nadále poháněno...
Motor zůstal Turnigy TR 2205 50 turn a vrtule Aeronaut CAM 8x5
Vše se to do trupu mnohem lépe vejde...
... pouze kužel má větší průměr (40 mm proti předchozímu 36 mm) a je od firmy MP JET.
Zálet se uskutečnil v neděli v 8.30 hodin ráno 23. února 2014. Bylo pouze 0o C, ale úplný klid a a slunečno. Model letěl hned, jen ho chtělo do kluzu potlačit a také tlačit dolů i při motorovém letu - neměl jsem aktivovaný mix plyn-výškovka. Řekl bych, že pokud jde o kluz, je vynikající, je to snad i lepší než s laminátovým trupem... je pravda, že vzdálenost křídla a výškovky je o několik centimetrů větší. Motorový let lze zatím jen ztěží posoudit, protože při tak nízké teplotě byla samozřejmě baterie měkčí. Dalo to bez termiky nakonec 46 minut letu, z toho motor mírně přes 6 minut, ale přistál jsem na poslední chvíli, protože baterie šla silně dolů.
Znovu se potvrdilo poznání, že pokud tříčlánek lipoly při kluzu (nikoli při motorovém letu) klesne na 9,9 V, je třeba začít přistávat. Já přistál, když tam už bylo kolem 8,8 V, ale než jsem došel k autu, abych odšrouboval křídlo a vypnul baterii, tak ta velmi rychle klesla pod 4 V ! Byl jsem tedy zvědavý na nabíjení, ale to šlo bez problému, do baterie se vešlo téměř 900 mAh... dva roky ležela koupená doma a nelétala, tak asi proto to nebylo oněch 1000 mAh.
Takže shrnuto: spokojenost... tedy taková, jaká může od létání s takovým malým větroněm být. Já poté ještě létal s Mistrálem (72 minut), ale to je jiný styl, daný jiným typem modelu....
Bohužel, později jsem zjistil, že odešlo jedno servo na křidélkách, takže jsem musel vyměnit obě, a to za HS-55. S nimi už snad bude vše spolehlivější.
* * *
Mariposa teď létá kompletně se servy HS-55. V této druhé verzi s vlastním balsovým trupem se zlepšily podstatně také letové vlastnosti, trup je o několik centimetrů delší a křídlo a výškovka nejsou stoprocentně v jedné rovině... je to jakoby skutečně jiný model: klidnější v kluzu a stále dostatečně průbojný. Hezky se s ním létá a plachtí.
V klidném večerním počasí bez termiky jsem s ní v sobotu 30. srpna 2014 nalétal 56 minut v lokalitě Na Vrších u Pavlišova mezi Hronovem a Náchodem, z toho motorový let byl mírně přes 7 minut, přistával jsem s napětím (bez zatížení elektropohonu) 10,1 V. Myslím, že kdyby bylo laskavější večerní počasí, lety přes jednu hodinu by nebyly žádný problém.
Létání Na Vrších (500 m n.m.), v pozadí Vrchmezí v Orlických horách
Po přistání...
... s orosenými křídly ... bylo chladno po dešti
... po létání 22.listopadu 2014 nad Hronovem... pouze 45 minut (už mi byla zima při 5oC a stejně foukal vítr po svahu)
Model je vlastně opřený o suchou trávu v okolí triangulačního bodu, jde o bezejmennou kótu 421 m n.m., jíž vrcholí mírný táhlý svah mezi údolím bezejmenného potoka a silnicí na Studénka. Nikdy mě nenapadlo, že se tam může vyvinout podstatné svahové proudění. V sobotu 27. prosince 2014 foukal vítr přímo naproti po mírném svahu od města, byl sněhový poprašek a mráz kolem -5o C.
Asi v 15 hodin odpoledne jsem vystartoval, nejdřív to nevypadalo na dlouhé létání: po cca. 2 a půl minutách motorového letu jsem nalétal jen 20 minut celkem, což je dost málo, ale vítr se postupně srovnal proti mně a já si začal uvědomovat, že to nosí, i když tak do 50 metrů nad zemí bylo ovzduší značně turbulentní... dokonce jsem to z asi 30 metrů jednou vytočil asi do 300 metrů nebo i víc nad město, až jsem musel začít model dostávat prudkými obraty dolů. Mráz sílil a počalo se stmívat a já už byl úplně promrzlý. Bylo z toho nakonec 77 minut letu, tj. nejdelší let tohoto modelu... šlo by to létat ještě dál, měl jsem v zásobě ještě asi 3 minuty motorového letu, i když ne moc výrazného, protože baterie byla prochlazená a moc netáhla. Byl jsem úplně zmrzlý, ale s Mariposou velmi spokojený... den předtím jsem ještě zalétal na zbečnickým údolím z lokality Na Chlomku blízko pěchotního srubu z období před II. světovou válkou klasických 58 minut.
Srpen 2016
S Mariposou 2 létám pravidelně po celý rok a to výlučně v Hronově a v okolí, z nedostatku volného času vlastně téměř nejvíc ze svých modelů, stále s baterií lipoly 3s 1000 mAh, která byla zprovozněna před dvěma a půl lety. V termice se model ustřeďuje velmi dobře vzhledem k ušatým křídlům a létám s ním i velmi vysoko, profil EB 380 se jednoznačně osvědčil, motorizace je dostatečná a velmi ekonomická.
Formální data motorizace jsou zde:
Výkon 39 W při 11,1 V napětí neoslňuje, nicméně vzhledem ke statickému tahu a hmotnosti modelu je kupodivu a celkově velmi účinný.
Pokud to trochu nosí, nejsou nejméně hodinové lety problémem... jinak na svahu máme z května 2015 rekord 2 hodiny 2 minuty. Ve večerním klidu se dá létat 50 - 60 minut.
Zde je Mariposa jen narychlo složená po vypnutí baterie: levé křidélko je mírně zvednuté ve stavu, kdy už servo nemělo dost proudu být i nadále poháněno...
Motor zůstal Turnigy TR 2205 50 turn a vrtule Aeronaut CAM 8x5
Vše se to do trupu mnohem lépe vejde...
... pouze kužel má větší průměr (40 mm proti předchozímu 36 mm) a je od firmy MP JET.
Zálet se uskutečnil v neděli v 8.30 hodin ráno 23. února 2014. Bylo pouze 0o C, ale úplný klid a a slunečno. Model letěl hned, jen ho chtělo do kluzu potlačit a také tlačit dolů i při motorovém letu - neměl jsem aktivovaný mix plyn-výškovka. Řekl bych, že pokud jde o kluz, je vynikající, je to snad i lepší než s laminátovým trupem... je pravda, že vzdálenost křídla a výškovky je o několik centimetrů větší. Motorový let lze zatím jen ztěží posoudit, protože při tak nízké teplotě byla samozřejmě baterie měkčí. Dalo to bez termiky nakonec 46 minut letu, z toho motor mírně přes 6 minut, ale přistál jsem na poslední chvíli, protože baterie šla silně dolů.
Znovu se potvrdilo poznání, že pokud tříčlánek lipoly při kluzu (nikoli při motorovém letu) klesne na 9,9 V, je třeba začít přistávat. Já přistál, když tam už bylo kolem 8,8 V, ale než jsem došel k autu, abych odšrouboval křídlo a vypnul baterii, tak ta velmi rychle klesla pod 4 V ! Byl jsem tedy zvědavý na nabíjení, ale to šlo bez problému, do baterie se vešlo téměř 900 mAh... dva roky ležela koupená doma a nelétala, tak asi proto to nebylo oněch 1000 mAh.
Takže shrnuto: spokojenost... tedy taková, jaká může od létání s takovým malým větroněm být. Já poté ještě létal s Mistrálem (72 minut), ale to je jiný styl, daný jiným typem modelu....
Bohužel, později jsem zjistil, že odešlo jedno servo na křidélkách, takže jsem musel vyměnit obě, a to za HS-55. S nimi už snad bude vše spolehlivější.
* * *
Mariposa teď létá kompletně se servy HS-55. V této druhé verzi s vlastním balsovým trupem se zlepšily podstatně také letové vlastnosti, trup je o několik centimetrů delší a křídlo a výškovka nejsou stoprocentně v jedné rovině... je to jakoby skutečně jiný model: klidnější v kluzu a stále dostatečně průbojný. Hezky se s ním létá a plachtí.
V klidném večerním počasí bez termiky jsem s ní v sobotu 30. srpna 2014 nalétal 56 minut v lokalitě Na Vrších u Pavlišova mezi Hronovem a Náchodem, z toho motorový let byl mírně přes 7 minut, přistával jsem s napětím (bez zatížení elektropohonu) 10,1 V. Myslím, že kdyby bylo laskavější večerní počasí, lety přes jednu hodinu by nebyly žádný problém.
Létání Na Vrších (500 m n.m.), v pozadí Vrchmezí v Orlických horách
Po přistání...
... s orosenými křídly ... bylo chladno po dešti
... po létání 22.listopadu 2014 nad Hronovem... pouze 45 minut (už mi byla zima při 5oC a stejně foukal vítr po svahu)
Model je vlastně opřený o suchou trávu v okolí triangulačního bodu, jde o bezejmennou kótu 421 m n.m., jíž vrcholí mírný táhlý svah mezi údolím bezejmenného potoka a silnicí na Studénka. Nikdy mě nenapadlo, že se tam může vyvinout podstatné svahové proudění. V sobotu 27. prosince 2014 foukal vítr přímo naproti po mírném svahu od města, byl sněhový poprašek a mráz kolem -5o C.
Asi v 15 hodin odpoledne jsem vystartoval, nejdřív to nevypadalo na dlouhé létání: po cca. 2 a půl minutách motorového letu jsem nalétal jen 20 minut celkem, což je dost málo, ale vítr se postupně srovnal proti mně a já si začal uvědomovat, že to nosí, i když tak do 50 metrů nad zemí bylo ovzduší značně turbulentní... dokonce jsem to z asi 30 metrů jednou vytočil asi do 300 metrů nebo i víc nad město, až jsem musel začít model dostávat prudkými obraty dolů. Mráz sílil a počalo se stmívat a já už byl úplně promrzlý. Bylo z toho nakonec 77 minut letu, tj. nejdelší let tohoto modelu... šlo by to létat ještě dál, měl jsem v zásobě ještě asi 3 minuty motorového letu, i když ne moc výrazného, protože baterie byla prochlazená a moc netáhla. Byl jsem úplně zmrzlý, ale s Mariposou velmi spokojený... den předtím jsem ještě zalétal na zbečnickým údolím z lokality Na Chlomku blízko pěchotního srubu z období před II. světovou válkou klasických 58 minut.
Srpen 2016
S Mariposou 2 létám pravidelně po celý rok a to výlučně v Hronově a v okolí, z nedostatku volného času vlastně téměř nejvíc ze svých modelů, stále s baterií lipoly 3s 1000 mAh, která byla zprovozněna před dvěma a půl lety. V termice se model ustřeďuje velmi dobře vzhledem k ušatým křídlům a létám s ním i velmi vysoko, profil EB 380 se jednoznačně osvědčil, motorizace je dostatečná a velmi ekonomická.
Formální data motorizace jsou zde:
Výkon 39 W při 11,1 V napětí neoslňuje, nicméně vzhledem ke statickému tahu a hmotnosti modelu je kupodivu a celkově velmi účinný.
Pokud to trochu nosí, nejsou nejméně hodinové lety problémem... jinak na svahu máme z května 2015 rekord 2 hodiny 2 minuty. Ve večerním klidu se dá létat 50 - 60 minut.
