I Fokkera E. III čekala změna přijímače na Hitec Optima 6, což
prakticky znamená nové seřizování.
Protože bylo velmi větrno, omezil jsem se pouze na seřízení motoru ASP
4T 5 ccm.
Trochu jsem se bál i samotného motoru, protože loni v létě mi odsekl
půl nehtu na palci a ještě se vrtule APC zakousla do masa; naštěstí šel
na volnoběh, ale musím si dát napříště pozor při sundávání žhavení -
motor je hlavou dolů a stačí trocha nepozornosti...
Přednastavit jsem musel servo motoru poslepu, protože nad motorem jsou
přijímačové zdroje a nevidím, nakolik je karburátor otevřený či zavřený.
Právě nasazuji žhavící koncovku na svíčku motoru.
... a ještě startér...
... a už běží... přestože je zabudován invertně (hlavou dolů).
Ještě připomínám, že palivo je Tornado Flight s 10% nitrometanu, svíčka
O.S. F pro 4T a vrtule APC 10x4 (velmi se osvědčila - nejen mně).
Bylo třeba znovu seřídit volnoběh... a také
druhý pomalejší volnoběh, což Hitec Autora umožňuje... takže i to se
stalo.
... letět jsem se neodvážil, protože vítr byl skutečně velice silný a
foukal přes topoly před letištěm, takže turbulence na dráze byla velmi
silná... ten den jsem létal jen s
Basicem, kterému je to
ve vzduchu za
silného větru víceméně jedno, nicméně při přistávání sebou zmítal
pořádně...
Zde je vidět instalace motoru; ta modrá součástka pod výfukem je
plastový palivový filtr Turnigy; nádrž spočívá v umělé hmotě, která se
používá pro balení počítačů nebo některých dalších přístrojů.
Ve středu 27. dubna 2011 jsem se odhodlal model znovu zalétat; měl jsem
na paměti jeho relativní jankovitost. Nakonec však vše dopadlo docela
dobře, přestože to odnesl pilot: upadla mu hlava, tu jsem sice
přilepil, ale při dalším letu ji ztratil někde nad letištěm, takže bude
Fokkera napříště pilotovat někdo jiný.
Jediným problémem, který se objevil a vyskytuje se v poslední době
častěji, než je žádoucí, i na jiných modelech, je praskání bowdenu,
přesněji té uzší plastové duše, takže jedna polovina výškovky se
chovala trochu jinak, nicméně po fixaci bowdenu se chování modelu stalo
předvídatelnější.
Na co je třeba dávat si pozor: při startu působí krouticí moment
čtyřtaktu a táhne model doleva, takže je třeba startovat s mírným
protitahem křidélky a směrovkou (je jemně mixována s křidélky) doprava.
V letu se pak už model chová relativně neutrálně, pokud jde o vliv
krouticího momentu motoru, a to tak, že při letu rovně není pozorován
zásadní vliv, kdežto při zatáčení doprava ano. Vše ale záleží na tom,
nakolik se odvážíme model (nemá vzepětí, ale je velmi stabilní) položit
do zatáčky na křídlo. Pokud ano, pak pravá táhlá zatáčka s nakloněným
modelem nízko nad zemí je velmi efektní.
Odvážil jsem se zaletět přemet, motor je tak silný, že model bez
problému bez rozjezdu do přemetu jde, nahoře stačí ubrat plyn a
dokončit přemet není problém díky velké účinnosti výškovky, takže lze
dosáhnout i malého poloměru, aniž by byla ohrožena stabilita modelu.
Model se také na malé rychlosti při větším natažení dokáže otočit
takřka na pětníku, vzhledem k nulovému vzepětí je jeho stabilita
neuvěřitelná.
Přistání (ale i vzlet) na trávě je problematické, protože lehký model
se v trávě rád překlopí na záda; kolečka to prostě nezvládají. Při
vzletu to chce rychle přidat plyn, model se pak odlepí na několika
metrech, kdežto při přistání byl docela rychlý, způsobně si sedá na
zem, ale při vytrácení rychlosti při dojezdu mívá pak potíže. Ještě
jsem zpomalil pomalejší volnoběh na přistání, ale vyzkoušet to půjde až
příště. Absolvoval jsem asi pět letů, možnost délky letu na plnou nádrž
odhaduji na 12 - 14 minut. Většině letu stačí běh motoru do poloviny
plynu, model působí ve vzduchu velmi realisticky. Běh motoru je zatím
velmi stabilní. Poslední lety jsem si vpodvečer už docela hezky užíval.