Letecké modely

 

AKRO-170 Aries

Abych si spravil náladu po havárii Extry na desítku - akrobatila a létala dobře, ale byla šíleně těžká, pořídil jsem si Akro-170 od pana Proška (http://www.modelprosek.cz/akro170.htm)  a pojmenoval jsem si ho pro sebe Aries.

 

Motor tam šel O.S. Max 61 FX (tedy desítka) s vrtulí Master 12/6. Vybavení je standardními servy Graupner a Hitec, přijímač Hitec HFS-05 MJ (jednoduché směšování).

Rozpětí: 1750 mm   Délka: 1350 mm

Model je velmi stabilní i při minimální rychlosti a zatáčení při volnoběhu motoru - nepropadne se. To platí pro normální let, na zádech je stabilita menší a je třeba ho držet více na rychlosti - tady se s ním ještě neodvážím příliš nízko. Při přistání dost plave, je třeba včas klesat a vytrácet rychlost. Létal hned, zbývalo jen dotrimovat výškovku (což je normální, ale bohužel taky křidélka - model klonil trochu do strany). Podařilo se mi taky jednou vytrhnout podvozek při trochu méně laskavém - ale stále normálním - přistání (byla tam jen velmi měkká a tenká překližka 3 mm).

My si na sebe s modelem stále zvykáme. Není to kvílící akrobat, i když létá na plný plyn poměrně rychle. Jeho stabilita svádí více k pomalému létání i při obratech - na což jsem zvyklý s modely s tlustším profilem - ale nevyplácí se to, je třeba mít na paměti, že je to spíš klasický akrobat, i když letovým projevem snese hodně z jiného typu létání s větší manipulací s plynem mezi maximem a minimem. Pro základní akrobatické obraty (přemety a výkruty) není ani třeba létat naplno, motor to utáhne v pohodě na cca. 60% plynu. Přistávat lze krokem, pokud psychicky vydržíme zpomalování modelu na nízký volnoběh půl metru nad zemí - dost plave.

Už spolu umíme také nožový let, zatím jen doleva a ve velké výšce: staří pánové už mají přece jen nešikovné ruce. Doprava se mi už ale taky dvakrát, spíš náhodou, povedl. Motor chodí bezvadně na normální ricinové nenitrované palivo 80:20. Finta pana Proška, jak zafixovat/uchytit půlky křídel nasunuté na duralové trubce, funguje rovněž spolehlivě (křídlové matky podložené gumovým kroužkem). Bowdeny také zatím drží - jen není nějak v poslední době moc času na létání s motorovými modely - létám spíš s větroni.

Ty bowdeny jsem přechválil: při přistání praskl plastový tisícihran na jedné polovině výškovky a z koncovky serva se uvolnila struna 0,8 mm; ještě že se to nestalo za letu. Bylo to na té straně bowdenu, která již byla koncovkou osazena z prodejny.

 

Detaily motoru O.S. Max 61 FX: bez kapotáže a s kapotáží vpředu (výfuk se vejde pod trup bez jakéhokoli prodloužení).

 

Rozmístění serv (nahoře servo VOP, dole SOP, vpravo motor):
všimněte si křídlových matek na pravém obrázku, které přes O-kroužek fixují křídla na duralové trubce.

Uchycení táhel.

 

Na letišti Modelklubu Lipence v pravé poledne 27. srpna 2007.

Další informace viz:

Létání